Bude v roce 2026 vyhlášen v alespoň jednom z českých krajů nouzový stav v souvislosti s přírodní katastrofou?

Prediction market on metaculus. Právní rámec krizových stavů v ČR určuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR a krizový zákon č. 240/2000 Sb. Ty rozlišují mimo jiné nouzový stav (vyhlašuje vláda nebo premiér) a stav nebezpečí (vyhlašuje hejtman), a to pro celé území státu nebo jeho část. Nouzový stav lze vyhlásit při živelných pohromách, ekologických nebo průmyslových haváriích či jiném vážném ohrožení života, zdraví a majetku. Historicky byl [nouzový stav](https://hzscr.gov.cz/clanek/web-krizove-rizeni-a-cnp-krizove-stavy-krizove-stavy.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d) kvůli přírodní katastrofě vyhlášen například při orkánu Kyrill v roce 2007, kdy byl na dva týdny zakázán vstup do lesů v pěti krajích, a při velkých povodních v roce 2013, kdy vláda rozhodnutím č. 140/2013 Sb. vyhlásila nouzový stav v sedmi krajích (Praha, Jihočeský, Středočeský, Plzeňský, Ústecký, Liberecký a Královéhradecký). Naopak řada dalších událostí (např. tornádo na Břeclavsku 2021, opakované regionální povodně) byla řešena spíše stavem nebezpečí na úrovni krajů nebo lokálními opatřeními, nikoli nouzovým stavem vlády. Nouzový stav byl častěji využit pro jiné typy krizí – především pandemii covidu-19 v letech 2020–2021 a energetickou či migrační krizi, kdy byl vyhlášen pro celé území státu. Fyzické riziko přírodních katastrof se přitom v regionu zvyšuje. ČR například patří mezi evropské země vysoce ohrožené povodněmi. Analýza [World Weather Attribution](https://www.worldweatherattribution.org/analysis/rainfall/) k povodním ve střední Evropě v roce 2024 ukazuje, že klimatická změna zdvojnásobila pravděpodobnost takto extrémních srážkových epizod, ekonomické škody v Evropě v létě 2024 se odhadují na desítky miliard eur. Panel IPCC i EEA přitom pro střední Evropu [předpovídají](https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/downloads/factsheets/IPCC_AR6_WGI_Regional_Fact_Sheet_Europe.pdf) častější epizody přívalových dešťů a povodní. To posouvá base rate přírodních katastrof směrem nahoru, ale administrativní praxe vlád (kdy sáhnout po nouzovém stavu a kdy „jen“ po stavu nebezpečí či jiných nástrojích) je konzervativní – nouzový stav kvůli přírodní pohromě nebyl od roku 2013 vyhlášen, ačkoliv extrémní jevy přibývají.

Resolves: 1/1/2027.